Jak vybudovat silnou značku a komunitu v lokálním nářečí – rozhovor s Máriem Šturdíkem
Zdroj foto: archiv Mária Šturdíka
O tom, že jedním z důležitých aspektů úspěšného podnikání na internetu je mluvit tak, aby vám zákazníci rozuměli, není pochyb. Mário z ortodoxninitrancani.sk se proto rozhodl, že spojí Trogáry ze slovenské Nitry a opráší jejich nářečí. V roce 2013 založil na Facebooku stránku Ortodoxní Nitrančani (ON), která má momentálně více než 14 000 členů, a jak sám řekl: „mám ohromnou radost z toho, že úsměv přináší i sedlákům :)“..
Když si u nás v roce 2017 vytvořil e-shop a začal prodávat nálepky a Rodné listy a Čestná uznání, s nadšením jsme sledovali, jak se jeho byznysu bude dařit.
Více o tom, proč se rozhodl založit takovou skvělou komunitu, se dozvíte v interview:
1. Mário, pokud jsem se správně dočetla ve vaší FB stránce, jste učitel. V jaké škole a jaké předměty učíte? Jak zareagovali vaši kolegové z učitelského sboru nebo konkrétně ředitel, když jste jim řekl, co chystáte? Co na to říkali rodiče?
Mário Šturdík, speciální pedagog z Nitry, administrátor skupiny Ortodoxní Nitrančani (ON) a majitel e-shopu ortodoxninitrancani.sk se rozhodl oživit nudné scrollování Facebookem a přinášet Trogárům vtipný a hodnotný obsah v trogarštině. Přečtěte si Máriův inspirativní příběh o tom, proč se rozhodl pečovat o dialekt svých předků a jak vybudoval značku Ortodoxní Nitrančani.
Učím na speciální základní internátní škole, konkrétně v reedukačním zařízení pro děti ve věku od 7 do 16 let s lehkým až středním mentálním stupněm postižení v oblasti problémového chování. Kdysi se tomu říkalo polepšovna. Škola je rozdělena na speciální ZŠ, kde jsou elokované třídy a žáci k nám docházejí z rodin nebo přímo z dětských domovů. Druhou část pracoviště tvoří reedukační centrum, ve kterém jsou chovanci, jejichž výchova a schopnost fungovat v běžných základních školách byla už nepřijatelná. Tyto děti zde i v internátní části bydlí. Jde především o děcka ze sociálně nevyhovujícího prostředí, kde absentuje nejen správná výchova, ale je tam často i nízká životní úroveň rodin a většina z dětí má za sebou i kriminální minulost, různé závislosti, záškoláctví. U nás se ocitly po dohodě s dětskými domovy, zákonnými zástupci, nebo jim byla nařízena ústavní léčba kurátory, resp. soudy. V našem zařízení jsou děti z celého Slovenska a jsme jednou ze dvou takto speciálně zaměřených škol, které spojují speciální školství spolu s reedukací na vysoce odborné úrovni. Díky rozmanité směsi dětí je v práci vždy spousta legrace a někdy se smíchy válíme. Mnozí z nich jsou velice šikovní a opravdu nadaní. Kromě hloupostí, co nadělají, často trumfnou i své vrstevníky v běžných školách. Mě tato práce naplňuje a díky ní jsem pochopil, jak jsou škola a individuální přístup důležité pro dnešní mladou generaci.
O mé stránce a komunitě věděla paní zástupkyně, která mě oslovila s nabídkou pracovat s takovými dětmi. Sama je členkou naší komunity spolu s paní ředitelkou a v podstatě ORTODOXNÍ NITRANČANI (ON) mě dovedli k mé práci. Nevidím důvod, abych o svých zálibách a aktivitách ve volném čase informoval svého zaměstnavatele nebo rodiče svých žáků. Moje učitelská bezuhonnost je 100% profesionální a zodpovědná. Filozofii, kterou ON razí, podporuje a je jejím aktivním členem. Tímto bych chtěl velmi poděkovat vedení za nabídnutou šanci, lidský přístup a intergalaktickou podporu, které se mi z jejich strany dostává nejen po pracovní stránce. Jsme zde jako rodina. To je přesně to, co z nás potřebují cítit i naši žáci. Samotní žáci znají naši komunitu a fandí nám. Její tajemství spočívá v humoru, a ten je jim blízký. Přístup na stránky ale mají omezený, snažím se je vést cestou slušnosti a pořád jsou to jen děti. Naše stránka není určena slabším povahám. 🙂 V jejím popisu je to jasně napsáno.
Ve skupině ON platí, kromě jiného i fonetický pravopis – piš, jak slyšíš
Záleží nám na slušné výchově a vzdělání mládeže, proto upozorňujeme rodiče, že kdokoliv pod patnáct je zde na vlastní riziko a za jeho mravní výchovu neneseme žádnou zodpovědnost. Je v zájmu rodiče, aby sledoval, jaké stránky jeho dítě na internetu navštěvuje, co píše a komentuje. Stránka nepřebírá žádnou odpovědnost za vliv na mládež. Znám žáky, mezi nimi i některé své, kteří na stránku rádi chodí, ale každý z rodičů byl na to upozorněn. Ono je to tak, že sami rodiče jsou fanoušky stránky a je už jen na nich, zda svému dítěti dovolí sledovat ji, nebo ne.
2. Proč jste se rozhodl, že založíte FB skupinu, kde se bude komunikovat v trogárštině?
Myšlenka založit FB stránku se zrodila spolu s myšlenkou FB opustit. 25. února 2013 jsem dospěl do stadia, kdy jsem se rozhodl s FB skončit, jelikož byl pro mě přítěží a víc mi v životě bral, než dával. Jsem člověk, který je od malička naprogramován lidem dávat a těšit se z toho. Chtěl jsem něco změnit i v této oblasti. Když jsem se ptal svých spolupatriotů, kamarádů, kolegů nebo rodiny, mnozí z nich se vyjádřili, že FB je zbytečnost a jen jim bere čas a soukromí. I přesto tam všichni byli! Často jen tak sedím a koukám do prázdna, přemýšlím nad tím, kdo co řekl a proč… filozofie je můj oblíbený směr a spolu s psychologií ze mě dělá ztracený případ. Přemýšlel jsem tedy nad dvěma věcmi.
Nad časem a zbytečností.
Čas je přesně to, co má z nás málokdo, ale přesto jím plýtváme nad klávesnicemi přístrojů, což nás víc a víc odsuzuje a staví mezi námi skutečnou sociální zeď. Je tak snadné stisknout tlačítko a jedním klikem lajknout, ale nedá se to srovnávat s tím, když dotyčného poplácáme po rameni, chytíme za ruku, obejmeme a řekneme, že to, co dělá, nás těší, dává sílu, vyvolá úsměv apod. Platí to i opačně. Vždy je lepší plivat na člověka osobně než na drahý přístroj (dělám si legraci :)). FB to pochopil velice rychle a do svých ikonek implementoval nové ikonky vyjadřující pocity, nálady… ale i tak je to pořád neosobní. To, že bych lidi donutil zahodit tyto přístroje a odhlásit se ze sociálních sítí, jsem zavrhl jako první, jelikož co si budeme nalhávat, je to jen utopická teorie.
Tak jsem se zaměřil na to, aby čas strávený nad smartphony byl také efektivní. A s tím se spojuje druhý pojem, nad kterým jsem se pozastavil. Hlouposti. Lajk je málo. Já chci, aby člověk za tím přístrojem křičel a napsal o tom. Aby jeho pocit, který ho dělá šťastným, například přenesl mezi zbytek světa na opačném konci zeměkoule. Aby čas, který tráví se svým telefonem v ruce, byl zdrojem zábavy. Na dvě věci mají lidi vždy čas a peníze. Popíjet drinky a šklebit se. Na všem a při všem, i když by nebylo na chleba. Proto mají hry od nepaměti úspěch. Zábava je mnohem zdravější závislost než alkohol, drogy a cigarety. Trogár je člověk, který přijde unavený z práce, sedne si a první, co otevře (kromě piva z lednice), je FB. Myslím, že obrazně to takto můžu pojmenovat. To, že se potřebuješ rozčilovat, je nejméně. Paradoxně, právě FB, média a sociální sítě jsou zdrojem nenávistných pocitů, projevů, myšlenek. Ty si chceš ale přece oddechnout a smát se, jíst arašídové křupky z Nitry, položit si nohy na stůl a tak dále. Abych mohl docílit kýženého efektu, musel jsem vymyslet, co se lidem líbí a co je spojuje. Lidově řečeno, na co skočí bez toho, aby museli přemýšlet, zda je to dobré, protože už automaticky vědí, že to dobré je, a věděli to i předtím. A tak jsem začal prvními fotkami, a jelikož focení je moje veliká a dlouholetá záliba, neměl jsem o vlastní fotky nouzi. Ještě předtím jsem ovšem musel vymyslet jméno stránky. Dlouho jsem nepřemýšlel, protože pocházím z Nitry. Název se potkal s obrovským úspěchem a pochopil jsem, že stejné pocity patriotismu jsou zakořeněny v každém, kdo miluje svou vlast, svůj domov, rodiště. Nejde ale o to, abyste udělali, co lidi chtějí. Protože oni nejsou vděční, hudrají a frflou na všechno. Důležité je dělat věci ze srdce, z lásky, dávat na to razítko své duše, osobnosti. A to je právě ten element, který lidi potřebují vidět. Ten nejde zfalšovat, ani uměle vytvořit. A buď se zamilujete, nebo ne. Jestli ano, vaše práce bude doceněna. Jestli ne, připravte se na tvrdou kritiku, pomlouvání a špínu. Zažívam obě verze, a to je dobře. Mám vždy důvod těšit se z každé pochvaly a pády mě zase drží nohama na zemi a připomínají mi, že se musím ještě hodně naučit. Z mého pohledu jsem za obě tyto strany rád, protože díky nim mám chuť a motivaci být kreativnější. Tancovat na ostří nože už dnes není uměním, ale udržet se tam a nespadnout, to je výzva. 😉 Zatím se mi to daří šest let.
3. Svůj e-shop jste tomuto plánu dokonale přizpůsobil, dokonce i překladem popisků. Kromě klasických názvů jako třeba Nákupní kabela jste si kreativně vyhrál i s odkazem v patičce webu. 🙂 Podle čeho jste vybíral e-shopové řešení?
Naše komunita je především o Nitře a jejích obyvatelích, Trogárech. Nitra má svůj jazyk, svou kulturu. Když si uvědomíme, jak velké bylo Nitranské knížectví (menší Moravská část, a území celého Slovenska kromě Gemeru a Zemplína), a připočteme skutečnost, že Nitra byla později nejen obchodním centrem Velkomoravské říše, tak nám vyjde, že se zde po staletí potkávali lidi různých kultur, a tedy i nářečí. Trogárština proto obsahuje spoustu bohemismů, germánských a latinských slov, a v neposlední řadě i slova převzatá z maďarštiny. Stránka má přísné pravidlo používat nitranštinu, proto jsem se snažil i samotný web co možná nejvíc přeložit do jazyka, který je srdci blízký každému Trogárovi či Trogárce. Brzdily mě spisovné systémové popisky stránky, ale snad se mi jednou podaří mít celý e-shop v čisté trogárštině. Z některými věcmi nepohnu, zejména když máte prázdnou peněženku, ale když hora nepřijde k Trogárovi, musí Trogár dojít k hoře. A Trogára mají rádi všichni, i hory. Jen o tom ještě nevědí. 🙂
Systémové popisky v e-shopu v nářečí? Proč ne? 🙂 Mário si je přeložil do trogárštiny. Stejným způsobem si v ByznysWebu dokážete upravit popisky jazykové verze i vy.
4. Jak konkrétně vám ByznysWeb s podnikáním na internetu pomáhá? Resp. je něco, co bychom měli změnit?
Já to řeknu takhle. Na trhu je spousta serverů, kde se můžete upsat vlastní krví. Když jsem se rozhlížel, u koho vytvořit svůj web, resp. e-shop, nikoho jsem neznal, nerozumím tomu. Ze všeho, do čeho jsem se začetl, jsem byl mírně zmatený. Jedno jsem ale věděl jistě. Chci být u nejlepších, nejzkušenějších, nejstarších a nejstabilnějších. ByznysWeb mi nabízel všechno podle mých představ, včetně možnosti graficky si upravit vzhled, kterou zvládne i naprostý laik. Tak jsem zde. Svého rozhodnutí nelituji. Moc mi pomohli lidi ze supportu. Když jsem jim psal, vždy trpělivě odpovídali na všechno, co jsem potřeboval vědět, a za to mají můj obdiv. Kdybych mohl něco změnit, tak by to byla určitě možnost většího výběru moderních šablon pro lidi se základním balíčkem. Ten, kdo se rozhodne podnikat, má spoustu výdajů a zisk je vždy velkou neznámou, proto si myslím, že nejvíc pomůže na začátku co nejvíc věcí gratis. Pak jednotlivé rozložení obsahu je sice dobré, ale chybí mi více možností oživení stránky, pohyblivé bloky, fakturace, její samotné nastavení a doprava působí dost složitě. Zkusil jsem třeba Geis, zdálo se mi to nejsnadnější, ale zjistil jsem, že neumím ani to. 🙂 Support tým jsem nechtěl otravovat, tak jsem zůstal u klasické pošty. Toto ovšem není o Byznyswebu, ale o mé neschopnosti. Určitě bych chtěl mít v nitranštině všechny popisky, líbilo by se mi mít člověka přímo na stránce online, že mu napíšu do chatu a hned mi poradí. Bylo by fajn mít více financí, s nimi rostou i možnosti realizovat nápady.
5. Nitra je známá především díky Autosalonu, skupině Horkýže Slíže nebo jejich festivalu Slížovica, ale čím dál více lidí zná i vaši FB skupinu. Psal jste mi, že nejste odborník a spoustu věcí se jen učíte, ale všechno vám to tak skvěle klape, až bych byla přesvědčená o tom, že jste profesionál, marketér. 🙂 Děláte věci tak nějak intuitivně, nebo si občas i něco nastudujete?
Jak už jsem uvedl výš, když děláte to, co vás baví, a nehledáte za tím nic jiného, máte z toho čistou radost, nápady se rodí přirozeně, mám jich plnou hlavu. Vůbec nic nestuduji, všechno, co mám, si nosím s sebou. Víte, někdy je dobré nemít klapky na očích a rozhlédnout se, poslouchat. Sami o sobě nejste úspěšní. To z vás dělají lidi. A zda jste, nebo ne, zjistíte snadno. Někdy vám šlapou na paty a pak víc a víc… to znamená, že jste vpředu a děláte to dobře. V FB skupině jsme jak jedna rodina, hádáme se, máme se rádi, pláčeme, smějeme a pomáháme si. V takové rodině se nápady rodí snadno. Problém je, že je už nemůžete dát ven, protože ten, kdo má více peněz, má i možnosti zrealizovat všechno dřív než vy. Ukradne vám know-how, prohlásí jej za své. Všichni chtějí všechno zpeněžit, ještě i přirozenou zábavu, a to je špatně. Stalo se to i mně a teď na to doplácím. Lidi mě začali vnímat jako stránku, médium, což já striktně odmítám. Jako admin si zde řeknu, co se mi líbí a jak se mi to líbí, a to samé dovolím říct i ostatním. U nás jsou dovolena i sprostá slova. Nesmíme se ale pomlouvat. Na stránku se může připojit kdokoliv, jen s sebou musí vzít tunu humoru, recese, nadhledu a musí dodržovat od počátku stanovená pravidla. Netolerujeme ponižování ani bezdůvodnou zášť. Píšeme v nitropisu, který opravdu není pro každého. Celá stránka nese nosnou myšlenku – interní humor a lokalpatriotismus. Mluvíme, jak nás to naše trogárské maminky naučily, zvelebujeme náš dialekt a pečujeme o něj pro budoucí generace a mládež. Osobitou kapitolu tvoří stránka projektů, kterou jsem zrealizoval teprve nedávno. V Nitře je spousta podniků a firem, které Trogaři využívají. Ne každý obchodník je ale zároveň i patriot.
Proto jsem se rozhodl podpořit malé, ale i velké podnikatele, kteří to dnes nemají lehké. Vydáváme Nitra SiTy kartu, která umožňuje majitelům využívat slevy všech smluvních partnerů. Chcete kino, divadlo, kávu, dobré jídlo nebo koncert, zábavu či ubytování? Na to všechno slouží Trogárům jedna karta. V zahraničí to tak funguje léta. Cílem je pokrýt pokud možno celou Nitru a okolí, takže čím více podniků se do našeho projektu přihlásí, tím bude karta lukrativnější a tím více budou lidi nakupovat levněji. Asi si kladete otázku, kdo mi s tím pomáhá, vždyť k tomu je potřeba celý tým lidí. Pravda je, že to všechno dělám sám. Jak to stíhám, sám nevím, ale zatím je to ještě v pořádku, někdy věci trvají déle, ale výsledek za to stojí. Pomáháme si navzájem. ON – to je takový náš Google. Trogaři se chtějí mít dobře, zaslouží si to. Mezi našimi partnery je například Divadlo Andreje Bagara, FaxCopy, ale i prestižní výrobce čokolády LYRA, který má několik ocenění Nejlepší čokoláda světa (pozor, ne belgická). Zajímavostí je, že LYRA neakceptuje vůbec žádné slevy, ani žádné slevové karty a bonusy, jen naši Nitra SiTy kartu. Samozřejmě, že v e-shopu najdete i zajímavá trika, nabízíme i vlastní medovinu, máme svůj vlastní včelí úl ON, o který pečujeme, nabízíme i možnost adoptovat si úl. Jde jen o včely z Nitry a okolí, jejichž med je čistý produkt na vysoce kvalitní úrovni. Od založení stránky se mi povedlo dostat do povědomí do takové míry, že ON představuje svým způsobem už značku. Značku, na kterou jsou Nitrané a naši příznivci právem hrdí. Mít označené auto s autonálepkou nebo oblečení a další věci s logem ON je záruka originality právě v tom, že jsme byli první v Nitře, kteří začali s propagování trogárštiny jako místního jazyka a také jsme jej do velké míry zpopularizovali. Jsme ti, kteří šíří myšlenku zachování tradic a zvyků. Naše logo má čím dál víc prodejen, podniků, obchodů a to mě velice těší. Dát si na sebe naši značku představuje hrdost na své město, na to, odkud jste, kde jste doma.
6. Když srovnáme vaši trogárskou FB skupinu např. s jinou skupinou z jiného města, kde se většinou všechno jen kritizuje a hejtuje, asi byste si zasloužil ocenění, že to všechno vedete v tak příjemném, přátelském duchu. 🙂 Samozřejmě, najdou se i rýpalové, kteří vám zanechají negativní hodnocení. Všimla jsem si, že s takovými občasnými extremisty komunikujete ve spisovné slovenštině, protože si nezaslouží odpověď v trogárštině. Zřejmě to bývá někdy pořádně demotivující, když se na vás vyvalí taková negativní sprška. Ale na druhé straně, na těchto případech jde krásně vidět síla komunity. Ta se projevila i při exkurzi na Tríbeč, které se podle FB zúčastnilo až 221 lidí. Plánujete i její opakování? Například za podmínek, jaké byly popsané v knize Trhlina od Jozefa Kariky?
Začnu od konce. Je potřeba uvést věci na pravou míru. O událost mělo zájem tolik lidí, je to tak. Nakonec ale přišlo asi 30 statečných, ale taky jedna redakce a filmaři, kteří dokumentovali naše kroky. To, že se tam sešli lidi, bylo úžasné, ale víc mě těšilo to, že jsme si vzájemně sedli, od začátku byla dobrá nálada, takový mix lidí je vždy riziko. Jsou tam různé povahy a každý je nějaký. Organizace není sranda. Přebíráte zodpovědnost za to, jak událost dopadne. Předem nevíte, jak se budou lidi chovat v lese. Naštěstí byli všichni laskaví nejen k přírodě, ale i k sobě. Na nás a naši bezpečnost dohlížela i Stráž přírody Ponitrie. Do budoucna plánuji více takových akcí a turistiky, aktivity pro rodiny a mládež, a tím se mi snad i povede dostat lidi od těch přístrojů, aby si mohli udělat smajlíky tváří v tvář. Ty jsou osobnější a hezčí. Tríbeč je v plánu na začátek podzimu, spolu s opékačkou. Jestli půjdeme podle filmu, to zatím nevím. Spíš ale ne, pro nás domácí je Tríbeč stejně záhadný jako to, proč vám krajíc spadne na zem právě tou namazanou stranou. Bereme to automaticky jako fakt. A pak, každá senzace trvá tři dny.
Co se týče mých budoucích projektů, mám velké cíle a všechny směřují k prospěchu Trogárů. Myslím, že je na co se těšit, závisí to ale zase na těch penězích. Neprozradím ale víc, nepřináší to štěstí.
Chcete i vy rozjet své podnikání a vytvořit e-shop nebo webovou stránku v lokálním nářečí nebo konkrétní jazykové verzi?
Vyzkoušejte e-shopové řešení na pronájem od ByznysWebu:
